Pět fází smutku

1. Popírání – Trpící osoba je zcela ochromena a odmítá uvěřit tomu, co se stalo.

2. Hněv – Za to, že pociťuje zármutek, obviňuje všechny kolem a může se dokonce začít chovat násilně.

3. Vyjednávání – Pozůstalý osoba začne „vyjednávat s vyššími silami“, čímž chce dosáhnout, aby jí vrátili milovanou osobu.

4. Deprese – pozůstalí zcela přemůže smutek a nemá žádnou chuť socializovat se.

5. Smíření – Pozůstalý osoba se pomalu, postupně začne se smutnou událostí smiřovat a vrací se k normálnímu, předešlému způsobu života.

Různé osoby mohou přežívat uvedených pět fází v různém pořadí. Může se také stát, že některé fáze vynechají, případně se k některým opakovaně vracejí.

Je důležité vědět, které projevy truchlení můžeme považovat za běžné. Dlouhotrvající smutek, který je klasifikován jako psychická porucha (ICD-11), rozpoznáme podle toho, že běžné a přirozené projevy žalu pokračují ještě mnoho měsíců po smrti blízké osoby a pacient ztratil veškerou motivaci a schopnost pokračovat v normálním způsobu života.

Uzdravování se ze žalu

Pokud jste přišli o rodiče, přistupujte k sobě s trpělivostí. I v případě, že jste ztratili rodiče již před mnoha lety, nezapomínejte, že je důležité, abyste věnovali pozornost svým pocitům – pocity jsou vždy skutečné.

Své uzdravování se ze smutku můžete podpořit i tím, že zvážíte využití některého nebo i více z následujících přístupů:

1. Léčba pod dohledem terapeuta nebo lékaře – Truchlící osoba ve svém smutku možná ani nepomyslí na to, že by mohla vyhledat pomoc lékaře či terapeuta.

V takovém případě by se však iniciativy mohli ujmout blízcí či přátelé truchlící osoby a pomoci jí tím, že by jí navrhli vyhledat pomoc profesionála.

Je velmi pravděpodobné, že pozůstalá, Truchlící osoba to odmítne a bude si racionalizovat své prodloužené truchlení. Avšak s pomocí terapeuta-profesionála je mnohem jednodušší určit optimální typ léčby.

2. Osobní konzultace – Tato metoda umožňuje přesně pojmenovat všechny emoce související se ztrátou rodiče.

Pacientovi umožňuje vyjádřit své emoce prostřednictvím hraní rolí, v procesu terapie traumatu či v rámci kognitivně-behaviorální terapie (KBT).

3. Podpůrné skupiny – Skupinová terapie je výborný způsob jak komunikovat o svých bolestných zkušenostech a podělit se o ně s druhými, přičemž zde vzniká i možnost utvoření smysluplných mezilidských vztahů.

4. Léky – Pokud pozůstalá osoba kromě smutku trpí i klinickou depresí, léčba antidepresivy, pokud ji předepíše lékař, je tu určitě namístě.

5. Socializace – Udržovat kontakt s nejbližšími, milovanými osobami má pro truchlící uzdravující účinky; přátelé a známí mu pomohou už tím, že jsou ochotni si ho poslechnout, čímž mu přinesou trochu radosti a útěchy.

6. Péče o sebe – Dodržování zdravého životního stylu může výrazně zamezit možnosti vzniku nezdravých návyků či zdravotních problémů, jako jsou přejídání, deprese či užívání návykových látek.

Truchlící by neměl zapomínat zdravě se stravovat, dopřát si potřebný odpočinek, vyzkoušet meditaci a dodržovat 7 až 8 hodinový spánek každou noc.

7. Duchovní uzdravování – Pro nábožensky či duchovně založených lidí, kteří procházejí obdobím žalu, mohou jejich přesvědčení či vyznávaná tradice představovat významný zdroj útěchy a síly potřebné k uzdravení se.

Zdroj:theheartysoul.com

1
2
3
4