Co se dozvídáme ze skenování mozku

Asi by bylo velmi mylné se domnívat, že zármutek lze vysvětlit nebo pochopit výhradně pomocí informací, které lze získat zobrazováním mozku magnetickou rezonancí (MR).

Informace získané zobrazováním mozku nám však co-to napovídají o tom, co se děje v mozku osoby, která prožívá smutek v důsledku ztráty rodiče.

Pomocí výzkumu z roku 2003, jehož výsledky byly zveřejněny iv  Americkém žurnálu psychiatrie (The American Journal of Psychiatry) vědci zjistili, že při zpracovávání zármutku jsou aktivní tři části mozku: zadní limbický lalok (cingulate gyrus), čelní lalok (cortex praefrontalis) a mozeček (cerebellum).

V této souvislosti je však důležité to, že tyto tři části lidského mozku se ve velké míře podílejí na regulaci spánku a chuti k jídlu.

To by mohlo podle klinické sociální pracovnice, Jumoke Omojola, vysvětlovat, proč truchlící osoby zažívají „bolesti hlavy, žaludeční bolesti, závratě, svírání hrudníku, nepřiměřeně dlouhý nebo krátký spánek, přejídání nebo nechutenství“.

A dalším výzkumem, který se uskutečnil v roce 2008 a jehož výsledky byly zveřejněny v  Žurnálu klinické onkologie (The Journal of Clinical Oncology), se podařilo zjistit, že nezpracovaný zármutek překvapivě (nebo možná i ne) souvisí se zdravotními problémy, jako jsou porucha imunitního systému, vysoký krevní tlak, srdeční infarkt či dokonce rakovina.

Ve srovnání s osobami, které po ztrátě matky a / nebo otce svůj zármutek zpracovali, byla „u osob s nezpracovaným smutkem zaznamenána zhoršená úroveň psychického, jakož i tělesného zdraví“.

Abychom si uměli lépe představit celý proces truchlení po ztrátě rodiče, pomůže nám když si tu připomeneme všeobecně známý model pěti fází smutku.

Pokračování na další straně…

1
2
3
4