Díky svému protizánětlivému a antioxidačnímu účinku šťávu ze sukulentů využívá v mnoha ohledech také kosmetický průmysl. Najdeme ho hlavně v regeneračních přípravcích, ve složení tělových mlék doporučovaných po opalování a v zesvětlujících prostředcích. Kosmetičky používají šťávu mimo jiné ve vodním masážním krému a jako zklidňující pokožku.
V lidovém léčitelství se používal k léčbě horečky, průjmu a červů a zevně k léčbě bolestí končetin, popálenin, spálenin od slunce, spálenin a krvácení. Rozdrcené pastovité listy se používají jako obklad, který je považován za antiseptický k léčbě ran.
Listy namočené a zploštělé v kuchyňském oleji se přikládají na bradavice, ale používají se také k odstranění svědění, bradavic, různých otoků a otoků způsobených kousnutím hmyzem. Šťávu lze opařit a použít jako čaj při bolestech v krku, bronchitidě, vyléčených ústech a kopřivce. V lékařské bylinné knize Sámuela Diószegiho (1813) se kromě výše popsaných aplikací doporučuje kamenná růžice proti popáleninám, hemoroidům a prasknutí bradavek.Nejčastěji se používala k léčbě bolestí uší.
Rozbité listy byly navlečeny na hadřík, vytlačeny ze šťávy a nakapány do ucha. Dalším způsobem, jak použít rostlinu, bylo vložit do ucha kousek listu svázaného do tenké nitě. Mýze listu také chybí kukuřice (u posledně jmenovaného musí být napůl rozříznutý list připevněn ke změkčené kukuřici namočené přes noc ve slané vodě). Byl používán nejen zevně, ale jeho vymačkaná šťáva byla podávána pacientům se zimnicí a cibulovou polevou, stejně jako děsivým malým dětem.
Použití rostliny nemá žádné kontraindikace, nikdo by neměl očekávat vedlejší účinky.
zdroj.fithacker