Základní příčina rakoviny byla oficiálně objevena před rokem 1923 a vynálezce byl v roce 1931 oceněn Nobelovou cenou za medicínu. Málokdo na světě o tom ví, protože tato pravda je bohužel veřejnosti skryta.

V roce 1931 obdržel německý vědec Otto Heinrich Warburg (1883-1970) Nobelovu cenu za objev hlavní příčiny rakoviny. Dr. Warburg zjistil, že rakovina je výsledkem antifyziologického životního stylu.

Při antifyziologickém způsobu stravování (převážně okyselující strava) a fyzické nečinnosti si tělo vytváří kyselé prostředí, které je špatně zásobeno kyslíkem.

Buněčná kyselost vytlačuje kyslík a nedostatek kyslíku v buňkách vytváří kyselé prostředí.

Dr. Warburg řekl: „Nedostatek kyslíku a kyselost jsou dvě strany téže mince: když jedna má jednu, jedna má druhou.“

Pokud máte příliš vysokou kyselost, automaticky vám bude v těle chybět kyslík; pokud vám chybí kyslík, budete mít překyselený organismus. Kyselé prostředí je prostředí bez kyslíku.

„Pokud zbavíte zdravou buňku 35 % jejího kyslíku, můžete ji proměnit v rakovinnou buňku za pouhé dva dny,“ prohlásil Dr. Warburg.
„Všechny normální buňky mají absolutní potřebu kyslíku, ale nádorové buňky mohou žít i bez něj. Je to pravidlo bez výjimky.“

Nádorové tkáně jsou kyselé, zatímco zdravé tkáně jsou zásadité

Dr. Warburg ve své práci „Tumor Metabolism“ ukázal, že všechny rakovinné formy splňují dvě základní podmínky: kyselost krve a hypoxii (nedostatek kyslíku).

Zjistil, že nádorové buňky jsou anaerobní (nedýchají kyslík) a nemohou přežít v přítomnosti vysokých koncentrací kyslíku.

Nádorové buňky mohou přežít pouze s pomocí glukózy a v prostředí bez kyslíku.

Rakovina tedy není nic jiného než obranný mechanismus, který naše buňky využívají k přežití v kyselém prostředí bez přítomnosti kyslíku.

Zdravé buňky žijí v zásaditém prostředí plném kyslíku, což umožňuje jejich normální fungování. Nádorové buňky žijí v kyselém prostředí chudém na kyslík.

Kyselost a zásaditost těla závisí na jídle

Po ukončení trávicího procesu jídlo v závislosti na svém nutričním profilu vytváří v těle podmínky kyselosti nebo zásaditosti.
Zjednodušeně řečeno, zásaditost těla závisí na tom, co jíme.

Kyselý nebo zásaditý stav se měří stupnicí PH od 0 do 14, kde 7 je neutrální zóna. Od 0 do 7 je kyselá a od 7 do 14 je alkalická.

Aby naše buňky úspěšně fungovaly, měly by mít mírně zásadité pH, mírně nad 7.

U zdravého jedince je pH krve mezi 7,40 a 7,45.

Krev se neustále sama reguluje, aby neupadla do metabolické kyselosti.

Některé potraviny však zakyselují krev a znečišťují organismus.

Pokračování na další straně