Podobá se na křížence pampelišky a bodláku. Jak bylinka proti bolestem a sedativum se používá v lidové medicíně již po tisíce let…
V 19. století ji považovali za náhradu opia a někdy jí dokonce říkali i “opium chudých”. Indiáni z kmene Hopi ji občas fajčievali, aby vyvolaly stav mírného euforického snění. I v dnešní době ve Francii využívají tekutinu vytěženou z této bylinky jako mírné sedativum.
Poznejte salát jedovatý! Nelekejte se jejího názvu. Ačkoli se jmenuje “jedovatá”, ve skutečnosti jí není. V angličtině se nazývá salát divoký (wild lettuce), což lépe vystihuje její charakter. Salát jedovatý má v sobě mléčnou tekutinu, která obsahuje malé množství opiátů zmírňujících bolesti. Když se tato tekutina posbírá a vysuší, nazývá se lactucarium.
Jejími hlavními účinnými látkami jsou lactupicrin, lactucín a lactucopicrín, které se vyznačují analgetickou a sedativní aktivitou podobnou ibuprofenu. Výzkumníci v Íránu zjistili, že tato bylinka byla známým tlumičem bolestí už v predviktoriánskych časech.
V jedné polské publikaci z 19. století, což potvrdil i Ústav pro historii vědy, se uvádí, že aktivní látky salátu jedovatého jsou sice slabší než opium, ale nemají jeho nežádoucí vedlejší účinky. Navíc se potvrdilo, že v některých případech měl lepší léčebné efekty jako opium.