Muž, který každý den nastoupil do autobusu a šel do práce. O jednu zastávku později nastoupila do autobusu stará žena a posadila se k oknu.
Stařena otevřela tašku a během celé cesty vyhazovala něco z okna, vždy dělala to samé a jednoho dne se ji ten muž zvědavě zeptal co že to vyhazuje z okna.
– Jsou to semínka! – řekla stará žena.
– Semínka? Semínka čeho?
– Z květů, je to tak, že když se dívám ven tak je vše prázdné … Přála bych si, abych mohla cestou vidět květiny celou cestu. Nebylo by to hezké?
Ale semena padají na asfalt, jsou rozdrcená auty, jsou sežrána ptáky … Myslíte si, že vaše semena vyklíčí na kraji silnice?
Jistě ano. I když jsou některé ztracené, některé skončí ve žlabu ale časem vypučí.
Ale … budou potřebovat čas na růst, potřebují vodu …
Dělám co mohu, řekla stařenka. Brzy přijdou dny deště!
Stará žena pokračovala ve své práci … Muž vystoupil z autobusu a šel do práce, myslel že stará žena trochu ztratila rozum.
O několik měsíců později … Muž šel do práce a při pohledu z okna viděl celou cestu plnou květin …
Všechno co viděl, byla barevná květnatá krajina!
článek pokračuje na další stránce..