Dva laloky brzlíku jsou umístěny přibližně na délku dlaně pod spodním koncem krku, pod hrudní kostí. Levý lalok je nabitý kladně a pravý lalok je nabitý záporně. Jako u všech endokrinních žláz má i pro tuto regulační žlázu z hlediska imunitního systému velký význam negativní náboj.
Brzlík sedí nad osrdečníkem a má dalšího aktivního a výkonného partnera, slezinu. Vzhledem k tomu, že velké lymfatické kanály probíhají blízko něj, v oblasti mezi průdušnicí a jícnem, zaujímá brzlík velmi zvláštní místo, aktivně se podílí na energetické rovnováze našeho těla, interakci mezi naším nervovým systémem a hormonálním systémem a naším lymfatický systém a imunitní systém.
Jeho funkce
● Brzlík spolu s hypofýzou a štítnou žlázou určuje tvar a velikost těla a reguluje funkci nadledvin a pohlavních žláz. Je také nejdůležitějším centrálním orgánem imunitního systému těla.
● Brzlík je školou a továrnou lymfatických buněk. Tyto bílé krvinky jsou policejní složkou těla. Lymfoidní buňky jsou přeneseny z kostní dřeně do brzlíku v nezralém stavu, kde buňky dozrávají pod vlivem hormonů brzlíku. Poté žlázu opět opustí a usadí se v lymfatických uzlinách a slezině, kde se vyvíjejí nové generace lymfocytů, T-lymfocytů.
● Pokud je tělo napadeno mikroorganismy, mozek může mobilizovat odpor prostřednictvím přímého „kanálu“. T-lymfocyty a T-pomocné buňky určují, o jaké vetřelce se jedná, a pak prostřednictvím tzv. messengerových látek nařídí nasazení rezistentních buněk. Zabijácké T buňky pak zničí útočícího nepřítele. Nebo dokonce degenerované rakovinné buňky.
● Brzlík je také informátorem lymfatického systému. Lymfatický systém je ve službách metabolismu a zajišťuje, že buňky mohou fungovat ve zdravém prostředí.
● Brzlík je tedy jedním z nejdůležitějších řídících orgánů tělesného odporu a toku energie.
● Normální fungování brzlíku udržuje obě hemisféry mozku v rovnováze. Jsme tak schopni jednat kreativně, ale zároveň jsme schopni vnímat život jako celek.
● Oslabení brzlíku ztěžuje kreativitu a řešení problémů.
Pokračování na další straně