Kdo by neznal kultovní český seriál „Žena za pultem.“ Regály plné všelijakých chlebíčků, zákusků, čokolád, maso rovnou z jatek a dalšího konzumního zboží pro všechny. Jak to bylo opravdu, vědí jen pamětníci té doby.

Skutečná dostupnost jednotlivých složek sortimentu byla kolikrát na smích; na maso se stálá rada, často velmi dlouhá a na někoho se ani nedostalo, pomeranče, mandarinky nebo banány jsme vůbec neznali a vajíčko s překvapením (kinder surprise) byla španělská vesnice. Hlavně, že mléka v sáčku bylo vždy dost.

Přesto se v posledních letech objevují názory, že za „komunistů“ to bylo lepší. Je to většinou právě v souvislosti s potravinami, jejich cenou i kvalitou. Bohužel lidé zapomněli, co ještě jiného v té době bylo; téměř nulová informovanost obyvatelstva o čemkoliv, co se netýkalo výročních sjezdů KSČ a podobných akcí.

Záměrně byl vyvolávaný mylný dojem, že všechno kolem je zdravé a neobsahuje žádné škodliviny. Pokud přesto někdo přišel na fakt, že je ve výrobku (a nemáme na mysli pouze potraviny) nebezpečná látka, smetla se tato informace pod koberec.

Tyto zprávy jsou důležité hlavně pro nekuřáky, abstinentů, sportovně založené lidi a ostatní, kteří dbají o své zdraví, a přesto se u nich vyskytla např. rakovina tlustého střeva, nebo ucpávání tepen a cév, díky čemuž přišli o nohu. „Jak je to možné?“ Ptají se. „Nekouřím, nepiju, zdravě jím, sportuji a mám takovou hroznou nemoc“.

Ano, toto vše jsou s velkou pravděpodobností následky nemluveným pravdy o tom, co se přidávalo do „kvalitních tuzemských výrobků“ v dobách, kdy vládl režim, ve kterém všichni všechno všem dali a všichni měli všechno dohromady.

Zde si můžete přečíst o několika z nich:

Článek pokračuje na další straně

1
2