Podle jednoho ze tří autorů studie, Colina McKenzieho, profesora v Keio univerzitě, úroveň intelektuální stimulace, kterou poskytuje práce, závisí právě na počtu odpracovaných hodin.
Práce se tak stává dvousečným mečem.
Nejprve stimuluje aktivitu mozku, ale po překročení určité hranice dochází ke stresu a únavě. To má pak na kognitivní funkce přímo zničující účinek.
Jak pracovní doba ovlivňuje lidi ve středním a pokročilejším věku
Kromě již uvedeného vlivu na mozek má počet odpracovaných hodin vliv i na udržování si mentální svěžesti u lidí ve středním a pokročilejším věku.
Jak uvádí McKenzie, práce v objemu 40 hodin týdně, což je klasická pracovní doba, má na mozek sice lepší vliv než žádná práce, ale nedosahuje se při ní maximální efekt práce na mentální stimulaci.
Vliv odpracovaných hodin na mozkové funkce bude zřejmě odlišný v jednotlivých zemích.
Mozek totiž ovlivňují i další faktory, jako jsou druh práce (manuální versus duševní), intenzita jejího vlivu na mozek, aktivity po práci a podobně.
Abychom to shrnuli – práce na klasický plný úvazek má pro lidi nad 40 let a jejich mozkové funkce negativní vliv.
Je sice lepší, než nepracovat vůbec, ale výrazně horší, než při ideálních 25 hodinách za týden.