Nedávná studie publikovaná Institutem práce v australském Melbourne ukázala, že lidé nad 40 let by neměli pracovat více než 3 dny v týdnu.
Uvedená studie zahrnovala 3500 mužů a žen, u nichž výzkumníci zkoumali jejich pracovní zvyklosti a jak ovlivňují jejich kognitivní funkce.
První část testů se soustředila na měření funkcí mozku jako jsou paměť, logické zdůvodňování a abstraktní myšlení.
Druhá část se pak zaměřila na zkoumání jejich znalostí.
Co zjistili vědci
Vědci došli k závěru, že výkon mozku byl u účastníků studie nejvyšší tehdy, když pracovali zhruba 25 hodin týdně. Zhruba to odpovídá 3 dnům s 8 hodinovou pracovní dobou.
Při práci 45 hodin týdně se výkonnost účastníků snížila, protože tehdy už nastupoval účinek stresu a únavy.
Podle jednoho ze tří autorů studie, Colina McKenzieho, profesora v Keio univerzitě, úroveň intelektuální stimulace, kterou poskytuje práce, závisí právě na počtu odpracovaných hodin.
Práce se tak stává dvousečným mečem.
Nejprve stimuluje aktivitu mozku, ale po překročení určité hranice dochází ke stresu a únavě. To má pak na kognitivní funkce přímo zničující účinek.
Jak pracovní doba ovlivňuje lidi ve středním a pokročilejším věku
Kromě již uvedeného vlivu na mozek má počet odpracovaných hodin vliv i na udržování si mentální svěžesti u lidí ve středním a pokročilejším věku.
Jak uvádí McKenzie, práce v objemu 40 hodin týdně, což je klasická pracovní doba, má na mozek sice lepší vliv než žádná práce, ale nedosahuje se při ní maximální efekt práce na mentální stimulaci.
Vliv odpracovaných hodin na mozkové funkce bude zřejmě odlišný v jednotlivých zemích.
Mozek totiž ovlivňují i další faktory, jako jsou druh práce (manuální versus duševní), intenzita jejího vlivu na mozek, aktivity po práci a podobně.
Abychom to shrnuli – práce na klasický plný úvazek má pro lidi nad 40 let a jejich mozkové funkce negativní vliv.
Je sice lepší, než nepracovat vůbec, ale výrazně horší, než při ideálních 25 hodinách za týden.