Kde se vzalo vědomí?

Víme, že v mozku je 49 míst, kde se z nějakého důvodu evoluce výrazně zrychlila – změny proběhly 70× aktivněji. Z jakého důvodu, není známo. Je možné samozřejmě začít vyprávět příběhy o mimozemšťanech nebo o Stvořiteli, kterého už unavovalo dívat se na tu nudu, a tak se rozhodl situaci napravit.

Ale fakt zůstává faktem: naše hlavní zóny, tj. čelní a frontální části mozku, které jsou zodpovědné za složité myšlení a jazyk, se začaly rychle rozvíjet. Znovu pokládám hloupou otázku: na co nás vesmír potřebuje? Tam je vše v pořádku, elektrony a planety vědí, jak se mají točit. K čemu příroda potřebuje stvoření, které by poznávalo její zákony?

Neudělali jsme nic dobrého, hodně jsme toho zničili a pokračujeme v tom. A proč jsme se začali rozpoznávat jako osobnost? Možná se systém rozvíjí a dostává se ke složitému prahu, na kterém se automaticky objeví vědomí. A pokud je tomu tak, pak nemáme důvod pochybovat o tom, že u umělé inteligence, s níž si tak neuváženě hrajeme, se jednou objeví také.

Mozek ukládá všechny informace, kterými prošel, ucítil je, vyzkoušel, pil, a tak dále, to všechno leží ve vaší hlavě.

Proč si mozek pamatuje absolutně všechno?

Každý z nás se narodil se svou vlastní neuronovou sítí, navíc malé děti mají více neuronů než dospělí, a tyto neurony v případě neupotřebení zmizí. Dále se na této neuronové síti zapisuje text našeho života. Když přijde čas setkání se Stvořitelem, každý svůj text předloží a tam bude vidět všechno: co kdy jedl, pil, s kým se stýkal.

Pokud nedojde k Alzheimerově neboParkinsonově chorobě, pak mozek uchovává veškeré informace, kolem kterých prošel, ucítil je, viděl a  ochutnal, pil a tak dále… všechno je tam uloženo. Pokud si to nepamatujete, neznamená to, že to v mozku není. Existuje mnoho způsobů, jak to dokázat, nejjednodušší z nich je hypnóza.

Proto neustále říkám: není možné číst hloupé knihy, stýkat se s hlupáky, poslouchat špatnou hudbu, jíst nekvalitní jídlo nebo sledovat mizerné filmy. Když totiž někde na ulici sníte zkaženou klobásu, můžete ji ze žaludku dostat, ale z hlavy – z hlavy nedostanete nic: co tam zapadlo, to tam zůstane.

Proč je jazyk záchranou?

Lidský jazyk je pro nás záchranou, každou nanosekundu přichází obrovské množství informací odkudkoli: zrak, sluch, cit, chuť, vůně, to je nepřetržitý proud. Jazyk je jedním z nástrojů, jak tomuto chaosu čelit, protože nám dává možnost dát to vše do přihrádek.

Jen on rozdělí třídy a pojmy. 99 % lidí si myslí, že jazyk je komunikace, ale zdá se, že to není jeho hlavní úkol. Nejvýznamnější lingvista světa, Noam Chomsky, je přesvědčen, že jazyk byl vytvořen ne pro komunikaci, ale pro myšlení, a komunikace je jen vedlejším produktem.

Pro komunikaci je důležité, aby bylo přijato přesně to, co je přenášeno, takže ideální verzí je morseovka. Jazyk je totiž neuvěřitelně nejednoznačný, v něm mají stejná slova různé významy v závislosti na posluchači. To znamená, že to není pro komunikaci optimální nástroj.

Kde se v mozku nachází paměť?

Lidský jazyk není strukturován jako jiné formy komunikace na Zemi: je hierarchický, skládá se z nejmenších elementů – fonémů, které tvoří slabiky, morfémy, slova a tak dále. Vědy, kterými se zabývám, se snaží tuto strukturu pochopit. Například, jaký mám důvod věřit, že existují podstatná jména a slovesa?

Přitom když pracuji s pacienty, vidím, že jedna část z nich zapomněla slovesa a druhá podstatná jména. To dokazuje, že se jimi zabývají různé zóny. Každá část mozku plní svůj úkol, ale vždy funguje jako celek. Paměť v něm sídlí všude. Diskuse o tom, zda používáme 5 % nebo10 %, jsou úplně mimo. Jedná se o obrovskou neuronovou síť, která není lokalizovaná a je dynamická.

Jedna a tatáž věc nemůže být vzpomínána dvakrát, protože podruhé už vyvoláváte poslední proces vzpomínání. Tento soubor je již přepsán a bude to dělat znovu.

Je pro mozek nebezpečná velká zátěž?

V jednom z projektů jsme sledovali, co se dělo v mozku během intenzivní práce, kdy bylo potřeba provádět různé úkoly velkou rychlostí. Zjistili jsme, že mozek přejde do děsivého stavu, kdy čím hůře, tím lépe – mírné dávky stresu jsou  tedy užitečné.

Všichni bojujeme s hrozným zvířetem zvaným „deadline“ (konečný termín). Když mi zbývají do uzávěrky poslední hodiny, zmobilizuji se a stihnu všechno. A pak se můžu ptát, proč jsem to neudělala už předevčírem? Proč bylo nutné vybojovat tuto bitvu? Znamená to, že na mě osobně (a to jsou individuální záležitosti) je třeba správně tlačit. Což samozřejmě neplatí pro všechny, je totiž nutné seznámit se sám se sebou.

Nervové buňky se obnovují

Někteří stále tvrdí, že nervové buňky se neobnovují, ale to není pravda. Vše závisí na tom, zda nutíte mozek stále pracovat – měli byste ho pravidelně zatěžovat. Pokud nezatěžujete svaly, budou atrofovat a totéž se děje s mozkem.

Neměl by zahálet, jinak nastanou problémy. Když se zabýváte intenzivní intelektuální prací, můžete Alzheimera oddálit o řadu let. Vše tedy závisí jen na vás: učení mění mozek fyzicky, zvyšuje se hustota neuronové sítě, zvyšuje se její kvalita, dendrity a axony rostou. Lidé se mě ptají: „Má na mozek vliv káva?“ Samozřejmě že ano – vliv má káva i zelený čaj a whisky, naprosto všechno.

Zpracováno podle materiálů z přednášky z cyklu „Poslouchejte mě“, přednesené 4. prosince v kině „Rodina“.