Diagnóza zápalu plic
Diagnóza pneumonie je stanovena po klinickém vyšetření na základě symptomatologie a fyzikálního nálezu . Lékař si navíc vyžádá rentgenový snímek plic a srdce, sérologické testy prokáží zvýšený počet leukocytů (bílých krvinek) a zvýšenou sedimentaci, což je jasný důkaz, že zánětlivý proces způsobený infekčním agens je probíhající v těle. Auskultační nálezy ukazují praskání a bublání, charakteristické pro přítomnost kapaliny v alveolárním prostoru. Analýzou sputa je možné izolovat původce infekce a na základě toho předepsat adekvátní terapii.
Léčba zápalu plic
Směr léčby závisí na typu pneumonie a izolovaného původce. Za prvé, pulmonologové rozdělují pneumonii na dva typy:
- Bakteriální zápal plic – nejčastěji způsobený pneumokokem, bakterií Haemophilus influenzae a Moraxella catarrhalis;
- Atypické pneumonie – způsobené bakteriemi Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia pneumoniae, Legionella, ale i respiračním virem a vyžadují odlišný terapeutický přístup oproti bakteriálním (typickým) pneumoniím.
Bakteriální pneumonie se léčí antibiotiky, jako jsou peniciliny, makrolidy (azithromycin). Je nutné dodržovat pokyny lékaře a dynamiku užívání terapie, protože jinak se nemoc nevyléčí a nemoc se může vrátit. V případě atypického zápalu plic, způsobeného mykoplazmovou pneumonií, se doporučuje vitamínová terapie s velkým příjmem tekutin v těle. Některé typy virové pneumonie lze léčit některými antivirotiky, protože antibiotika proti virům nezabírají.
Výjimkou je atypický zápal plic, který se léčí antibiotiky, nejčastěji azithromycinem, jedna tableta denně. Důležitým aspektem při léčbě pneumonie je symptomatická terapie – terapie, která odstraňuje příznaky. Lékaři doporučují užívat antipyretika – léky na snížení tělesné teploty a také léky, které usnadní vykašlávání. Někdy trvá déle, než se pacient zotaví z virové než z bakteriální pneumonie .
Rizikové faktory
Zápal plic může dostat kdokoli, ale nejrizikovější jsou dvě věkové skupiny: děti ve věku 2 let nebo mladší a lidé ve věku 65 let nebo starší.
Mezi další rizikové faktory patří:
- Hospitalizace – Osoba má vyšší riziko, že dostane zápal plic, pokud je na jednotce intenzivní péče v nemocnici, zejména pokud je na přístroji, který jim pomáhá dýchat (ventilátor);
- Chronické onemocnění – Osoba s vyšší pravděpodobností dostane zápal plic, pokud má astma, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo srdeční onemocnění;
- Kouření– Kouření poškozuje přirozený obranný systém lidského těla, který bojuje proti bakteriím a virům, které způsobují zápal plic;
- Oslabený imunitní systém – Ti, kteří mají HIV/AIDS, dostávají chemoterapii nebo mají transplantovaný orgán, jsou vystaveni většímu riziku, že onemocní zápalem plic.
Prevence zápalu plic
Abyste zabránili zápalu plic, můžete dodržovat určitá pravidla. Nejzákladnější z nich jsou:
- Nechte se očkovat – k prevenci některých typů zápalu plic a chřipky jsou dostupné vakcíny, které můžete probrat se svým lékařem;
- Děti by měly být očkovány – Lékaři doporučují druhou vakcínu proti zápalu plic pro děti do 2 let a pro ty ve věku 2 až 5 let, které jsou zvláště ohroženy pneumokokovým onemocněním. Vakcína proti chřipce se doporučuje i dětem starším 6 měsíců;
- Dbejte na osobní hygienu – Abyste se ochránili před respiračními infekcemi, které někdy vedou k zápalu plic, pravidelně si myjte ruce nebo používejte dezinfekci na ruce na bázi alkoholu;
- Nekonzumovat cigarety – Kouření poškozuje plíce a oslabuje je v boji proti infekcím dýchacích cest;
- Posilujte imunitní systém – Dbejte na dostatek spánku, pravidelné cvičení a zdravou stravu.