2)  Další možností je vytrhnout rostliny ze země, odříznout jim důkladně kořeny a výhonky a poté zasadit až 15 stonků do jednoho většího květináče. Může být dokonce uchováván v temné místnosti, ale je důležité, aby nedošlo k mrazu. Na jaře extrahujeme stále ještě nadějné stonky, namočíme je do vody a poté zasadíme.

 3)  Třetí metodou jsou řízky výhonků. Na podzim, v září až říjnu, řezáme výhonky z kvetoucích muškátů, poté je zasadíme do malých květináčů a zakysaných sklenic. Vyžadují světlé a teplé místo, jako např. parapet. Do ledna zesilují a na jaře dokonce kvetou.


Tyto tři metody však mají své nevýhody. Především přicházíme o spoustu rostlin, protože zimování je vůči nim velmi tolerantní. A zbývající exempláře jsou tak unavené, že nejsou ani ochotné na jaře rozkvést, nejpozději do poloviny léta se vzpamatují. A zakořeněné řízky uchovávané na vnitřním okenním parapetu často zpochybňují okenní rám, který pak lze každé dva roky přemalovat.

zdroj:blikk

1
2