Barva vody nemusí pocházet jen z přírodních látek. Výrazné zabarvení často způsobují také textilní, papírenská nebo potravinářská barviva, která se do odpadních vod dostávají při výrobě. Právě tady se v laboratorním výzkumu objevuje coriolus, česky outkovka pestrá.

Tato dřevokazná houba je zajímavá především svými enzymy. Výzkumníci sledují, zda by její lakáza a další látky mohly pomoci rozkládat barevné organické sloučeniny šetrněji než některé běžné chemické postupy.

Houba, která si poradí s ligninem

Outkovka pestrá patří mezi houby rozkládající dřevo. V přírodě musí překonávat lignin – složitou součást rostlinných pletiv, která chrání celulózu. K tomu využívá soubor extracelulárních enzymů, tedy enzymů uvolňovaných do okolí podhoubí. Jedním z nejčastěji sledovaných je lakáza.

Lakáza patří mezi oxidázy. Zjednodušeně řečeno pomáhá měnit strukturu některých organických molekul, včetně částí, které odpovídají za výraznou barvu. V laboratorní nádobě může působit na modelová barviva a postupně snižovat jejich barevnost. Právě proto se coriolus objevuje ve výzkumu biologického odstraňování znečištění.

Pro zájemce o samotnou houbu, její původ a složení jsou určeny také doplňky jako Coriolus 2+1. Jejich použití však patří do oblasti doplňků stravy, nikoli do čištění vody.

Odbarvení není totéž co úplné vyčištění

Výzkumný výsledek se nedá posuzovat jen podle toho, zda voda zesvětlá. Změna barvy může znamenat rozklad barviva, ale také pouze přeměnu na jiné bezbarvé nebo méně barevné látky. Ty mohou ve vodě zůstat a některé z nich nemusí být z hlediska životního prostředí neškodné.

Laboratoře proto sledují více parametrů: jak rychle reakce probíhá, jaké vznikají produkty, zda enzym pracuje opakovaně a jak reaguje na pH, teplotu nebo přítomnost solí. Testuje se také, zda je účinnější živé podhoubí, izolovaný enzym, nebo enzym navázaný na nosič. Praktické čištění odpadní vody totiž vyžaduje stabilní a kontrolovatelný proces, nejen zajímavý výsledek v malé zkumavce.

Co může rozhodnout o využití

Samotná houba není univerzální filtr. Výzkum musí řešit náklady na pěstování, životnost enzymu, oddělení biomasy od vody i nakládání se vzniklým odpadem. Významnou otázkou je také složení skutečné odpadní vody. Směs barviv, kovů, detergentů a dalších látek se chová jinak než čistý laboratorní roztok.

Proto je přesnější mluvit o slibné oblasti environmentální biotechnologie než o hotové metodě, kterou lze jednoduše použít doma. Výsledky zkoumání lakázy mohou v budoucnu pomoci doplnit technologie čištění vody, ale jejich přenos do průmyslu vyžaduje další ověřování.

U coriolusu se tak potkávají dva odlišné světy. Tradičně je outkovka známá jako funkční houba a dnes se zkoumá i její obsah polysacharidů; například Coriolus 50 % 2+1 cílí právě na standardizovaný podíl těchto látek. Laboratorní studie lakázy se však týkají enzymatických procesů v prostředí a nelze je automaticky převádět na účinky doplňku stravy u člověka.

Outkovka tedy není kouzelným řešením znečištěné vody. Je ale pozoruhodným příkladem toho, jak může přírodní organismus nabídnout chemikům nástroj pro šetrnější práci s problematickými látkami. O tom, zda se z laboratorního objevu stane běžná technologie, rozhodnou až další testy v reálných podmínkách.

Zdroj: VitalHerbs.cz