Na etiketách doplňků stravy se někdy potkávají názvy coriolus a reishi, jako by šlo o dvě podobné varianty jedné houby. Ve skutečnosti jde o odlišné druhy s jiným původem, složením i tradičním využitím. Srovnání coriolus vs reishi proto není jen otázkou názvu – jejich extrakty nelze automaticky zaměňovat.

Obě houby patří mezi takzvané funkční houby a obsahují polysacharidy, mimo jiné beta-glukany. Tím však podobnost zdaleka nekončí. Rozdíly začínají už u samotného organismu a pokračují přes způsob zpracování až k tomu, co od konkrétního produktu očekáváme.

Coriolus: pestrý troudnatec s důrazem na polysacharidy

Coriolus versicolor, česky troudnatec pestrý, vytváří tenké vějířovité plodnice s typickými barevnými pásy. Roste na odumírajícím dřevě a v tradičních asijských přístupech se používá dlouhodobě, zejména ve formě odvarů a prášku. Moderní extrakty bývají zaměřené na polysacharidové složky. U některých surovin se setkáme také s označením PSK nebo PSP, tedy s konkrétními polysacharidovými frakcemi.

To ale neznamená, že každý výrobek s nápisem coriolus má stejné vlastnosti. Záleží na tom, zda pochází z plodnice, podhoubí nebo jejich kombinace, jak probíhala extrakce a zda výrobce uvádí standardizaci. Pro orientaci mezi funkčními houbami může být užitečné srovnat coriolus také s jinými druhy, například s Shiitake, která má odlišný druhový původ i charakteristické složky.

Reishi: lesklokorka s triterpeny a výraznou tradicí

Reishi, tedy lesklokorka lesklá nebo příbuzné druhy rodu Ganoderma, má tuhou, lesklou plodnici a v přírodě obvykle roste na dřevě. V tradiční čínské medicíně zaujímá významné místo po staletí. Zatímco u coriolusu se často zdůrazňují polysacharidy, u reishi se vedle nich sledují také triterpeny, označované například jako ganoderové kyseliny. Právě jejich zastoupení se může lišit podle druhu, části houby i použitého extrakčního postupu.

Reishi má navíc výrazně hořkou chuť. Ta není známkou automaticky vyšší kvality, může však souviset s přítomností některých hořkých látek. U výrobku proto nestačí hledat pouze slovo „extrakt“. Smysl má ověřit druh houby, poměr extrakce, použitou část a případnou standardizaci na polysacharidy či jiné deklarované složky. Podobně se liší i produkty z dalších hub, například Maitake 50 %.

Jak vybírat a užívat extrakt

Při rozhodování není nejlepší otázka „která houba je silnější“, ale „co přesně obsahuje tento výrobek“. Praktické vodítko nabízí několik bodů:

  • zkontrolujte latinský název houby a část použitou k výrobě;
  • rozlišujte obyčejný prášek od koncentrovaného extraktu;
  • hledejte informace o standardizaci a laboratorním testování;
  • dodržujte doporučené dávkování konkrétního produktu, protože extrakty nejsou stejně koncentrované.

Tradiční používání ani laboratorní poznatky samy o sobě neznamenají, že houba léčí konkrétní nemoc nebo nahradí předepsanou terapii. U citlivých osob se mohou objevit trávicí potíže či nesnášenlivost. Opatrnost je namístě také při užívání léků ovlivňujících srážlivost krve, imunitní reakce nebo krevní tlak; v takové situaci je rozumné probrat doplněk s lékařem či lékárníkem.

Rozdíl mezi coriolusem a reishi tedy není kosmetický. Každá houba má vlastní chemické složení, tradici i způsob zpracování. Při výběru se vyplatí dát přednost transparentnímu označení před velkými sliby na obalu.

Zdroj: VitalHerbs.cz