Vedoucí letošní a rozsáhlejší studie, nezávislé na zdravotnickém zřízení, Toqir Mukhtar poukázal na fakt, že za snížením úmrtnosti rakovinu prsu stojí jiné faktory, avšak ne mamografie. Uvedl také závažný fakt, že, cituji:

„Ve studii jsme zjistili, že u žen, které mamografii neměly, je menší úmrtnost na rakovinu prsu, což je jasným důkazem toho, že mamografie nepřinesla očekávaný užitek„.

Profesor medicíny a expert na screeningy prsu z Geisel School of Medicine v New Hampshire komentoval, že, cituji:

„Podle mě, výsledek studie znamená, že užitek mamografie, který pravděpodobně u některých žen je, je mnohem menší, než jsme měli tendenci věřit„.

Dále dodal:

„Myslím, že pravda je taková, že mamografie nedokážou odhalit rakovinu, kterou je třeba odhalit, co nejdříve.

Obávám se, že nejnebezpečnější formy rakoviny, které rapidně rostou a mají tendenci metastázovat, jsou velmi nebezpečné již ve velmi časných stádiích, kdy je velmi obtížné je odhalit.

Pozdější odhalení už nemá podstatný význam pro snížení úmrtnosti „.

Co opravdu snížilo úmrtnost na rakovinu prsu?

Ignorujíc nejnovější rozsáhlou studii, ředitelka screeningu prsů v Británii profesorka Julietta Patnick přesto tvrdí něco jiného.

Podle ní screening prsů v národním zdravotnickém systému údajně hraje klíčovou roli v odhalování rakoviny v časných stádiích, což ženám zajistí lepší naději na úspěšnou léčbu.

Profesor Sir Michael Marmot, který měl nad průzkumem dohled, pro média uvedl, že na snížení mortality rakoviny prsu měly za poslední desetiletí vliv dva hlavní faktory – změna v příčinách rakoviny a změna ve způsobu léčby rakoviny.

Screening prsů podléhal v Británii v posledních letech horké debatě, protože se stále více objevovaly důkazy o škodlivých účincích samotné mamografie, jakož i o rizicích zbytečných operací a léčebných procedur kvůli nesprávné interpretaci výsledků mamografie.

Ministerstvo zdravotnictví uznalo, že na každou ženu, u které se úspěšně odhalila smrtelná rakovina, připadly tři ženy, kterým bylo odhaleno rané stadium rakoviny, a podrobily se amputací prsu, chemoterapii a ozařování.

To vše přesto, že rakovina pro ně nebyla nebezpečná a nijak by je neohrozila na zdraví či životě.

Najevo vyšly i informace o mnoha chybných diagnózách, kdy ženám byla diagnostikována rakovina, ale později po podrobném ověřování se došlo k závěru, že jde o cystu nebo jinou nezhoubnou chorobu.

Dokdy bude trvat středověk v české onkologii? Dokdy budou ženám vkládat prsa do „svěráků“ a nesmyslně ozařovat?

Kdy se konečně probudí i naše onko-celebrity a přestanou na ženách provozovat tyto zastaralé a dnes už vědecky vyvrácena praktiky? Nebo jsou jejich motivy jiné než zájem pacientů?